O planovani

Dnes se opet nic extra zajimaveho nestalo, tak se s Vami podelim o dalsi poznatky o americke povaze.
Vsiml jsem si totiz dvou zasadne rozdilnych pristupu k planovani. V praci (ve skole) se planuje uplne vsechno a pomerne detailne. Meli jsme schuzku skupiny a jeden doktorand tam prezentoval svuj plan vyzkumu. Mel dokonaly casovy rozvrh, pocital tydny kdy bude mit co hotove, kdy co spocita, kdy bude resersi. Nemel jsem odvahu se ho zeptat, jak na to prisel. A vcera jsme planovali moji praci. S to kazou latkou co mame je potreba udela asi 18 experimentu, to vznasobili poctem latek a bylo 104 experimentu. Za den pry stihnu 4 (jak na to prisli to nevim), takze to mam na 26 dnu. Uhadal jsem to alespon na mesic a to jeste nevim, jestli pocitaji i soboty a nedele.
V soukromi se neplanuje skoro vubec. I kdyz porad se na nekdo pta, jaky mame plan na vecer (rano, odpoledne apod.). Jinak se dost veci dela nahodile. Najednou se proste seberou a jede se nekam. Casta odpoved je pak mozna nebo snad. Nikdy se na zadost neodpovida NE. Priklad: Chceme je to washingtonu, jde to tenhle vikend? Jedna kamaradka tam jede, mozna by to slo. Pak dlouho nic a v patek zjistite, ze nikam nejedete. I k dyz tenhle vikend se mi ani moc nechce. Ale je fakt tezke odlisit mozna a ne.