Washington D.C.

Konecne mam popsane skoro vsechny fotky, takze se v mem albu snad uz nebude ztracet. Take jsem vsechna mista v labu pridal na mapu, takze se muzete podivat, kde jsem byl. Fotky z Washingtonu najdete na adrese http://picasaweb.google.com/srbmartin/20070813WashingtonDC

V patek jsme vyrazili poslednim normalni autobusem na autobusak, ktery se tu snazi udelat jako letiste. Bohuzel teda jenom snazi. Atuobus kupodivu prijel na cas a diky dvema Kinedrylum jsem cestu priemne prospal a v Richmondu se mi ani nechtelo prestupovat. Do W jsme dorazili v prijemnych 5 rano. Do hotelu jsem najal taxi za 12$ (Chris rikal, ze jsem mel smlouvat). Pochopitelne jsme se nemohli uyotvat, ale za 5$ nam tam nechali batoh. Automusem MHD jsme jeli do centra a dali si snidani v unions station (jinde nez na nadrazi totiz v 6 rano otevreno nemaji). Pak jsme torchu obesli centrum a v devet jsme uz stali ve fronte na liskty do kapitolu. Chris teda trochu protestoval, ale za tu hodinu ve fronte jsem mu vyssvetlit ze my cesi jsme na fronty zvykli.
Po fronte jsme vyrazili do indianskeho (pardon spravne "native americans") muzea. Hned u vchodu nas prosacovali, jestli nahodou nechceme vyhodit do vzduchu totem, coz se pak opakovala znovu a znovu vsude. Ve vsech muzeich se take smi fotit, akorat tady v jednom rohu meli par kroju, kde se indiani boji foceni.
V kapitolu byla bezpecnost dost drsna, hned na zacatku nas postavili ke zdi (myslel jsem ze nas zastreli) a museli jsme zahodit vsechno jidlo. Ja to nastetsi pochopil, ale kdo neumel anglicky a neudelal to dost rychle, na toho rvali at si pohne. Coz teda stejne nema cenu, kdyz neumis anglicky. Vevnitr uz to bylo O.K., takovy dotek historie.
Nasledne jsme byli v Hirshorn art museum (galerie moderniho uemni) a v prirodovednem muzeu. Tam byl hrozny naval, hlavne na diamanty.
Nasledoval Washington memorial (ten obelisk na fotkach) a pak uz Bily dum. Po nem uz jsme byli fakt unaveni. A tak jsme sli do irske hospody na jidlo.
Do hotelu jsme dorazili skoro o pulnoci. Pokoj byl pekny, ale moc jsme ho neuzili, sli jsme hned spat. Snidane byla klasicky americka a tudiz hnusna. Waffle, toasty, vlocky z papiroveho nadobi u kempingoveho stolecku.
V centru jsme sli do muzea letectvi, ktere je opravdu fantasticke, neco takoveho jsem jeste nevidel. Pak nasledoval oamatnik druhe sv. valky, Lincolnuv pamatnik. Nejvetsi zazitek je pamatnik valky ve Vietnamu. To americani hodne prozivaji, dokonce tam nikdo nerve, neji nebeha, coz je jinak normalni i v muzeu.
Na autobus jsme dorazili jen tak tak a hura pres Richmond domu. V Richmondu nam trochu trvala orientace a pochopitelne nikdo nic nevedel, ale nakonec jsme nastoupili do spravneho busu a o pulnoci byli doma.
Omlouvam se za kratkou reportaz z W, bylo toho fakt hodne, je to zatim nejhezci zazitek tady. Osobne Vam povim vic, at mi nuepadne ruka a mam doma co vypravet.