Kdyz nejsem ve skole...

Vcera jsme nakonec moc nevarili. Chris si totiz zabouchnul klice a tak jsme museli cekat na dalsi spoluobyvatele. Takze jsme prochodili tak dve hodky v nasi ctvrti a prohledli si mistni ruzovou zahradu a letni divadlo. Kdyz prisla Robin, meli jsme docela hlad a tak jsme misto vareni sli do mistni "kavarny" na neco k jidlu. Dal jsem si salat. Byl dobry a docela levny, 5$ je tu prumerna cena za levnejsi jidlo v restauraci. Voda je zadarmo kolik kdo chce. A pokud si clovek da piti (obvykle jakekoli nealko za 1$) muze si proste doplnovat z automatu do kelimku kolik chce a jeste si vzit na cestu. Vecer me docela rozbolela hlavam je tezke nepropadnout dehydrataci. Takze jsem zjistil co jsem zapomnel, ibalgin. Alespon jsem mel moznost zajit do "lekarny". Tady je to cast velke prodejny, kde maji v podstate vsechno a otevreno porad. Volne prodejne leky jsou normalne v regalu, jen na predpis je vydavaji. Aspitin byl ve sleve, takze jsem poridil zasobicku 100 tablet (1 baleni) za 1,50$ (srovnej s cenou u nas). Ovsem nakupni sok byl rano. Dneska totiz mame konecne varist spolu a domluvili jsme se na narodni jidla. Na svickovou si netroufam a jdu do bramboraku. Brambory jsou pekne drahe, kilo me prislo na 2$. Zelenina je tu vubec luxus. Ale vejce a mouka byli levne (po 1$), takze bramboraky budou.
Vecer musime udelat nejake plany na vikend. Josh (bydli ve vedlejsim pokoji) me pozval na party u bazenu, ale mozna se spis domluvime na nejaky vylet do centra. Ale stejne vsichni rikaji ze budu zlamanay. Vetsina totiz ma Raleigh za pekny balikov. A v nedeli bychom se mohli podivat na plaz (2 hodiny jizdy). Ale uvidime, kazdopadne nejaky program je tady porad.

Prvni den v laborce

Dneska jsem se konecne dostal do nasi laboratore. A take jsem dozvedel nejaky uvod co bych tu vlastne presne mel delat. I kdyz to porad bylo dost siroke, takze doufam, ze mi to trochu zuzi abych se v tom nejak zorientoval. Ale nejdriv jsme byli na obede s ostatnimi doktorandy s nasi skupiny a se sefem Dr. Knappem (u nas neco jako docent, mimochodem kolik docentu Vas prvni den v praci pozvalo na obed?). Laborka je pomerne dost velka a je tam soustredeno obrovske mnoztvi pristroju (HPLC, GC, TOC, GC-MS, iontak.....), ktere muze v podstate kazdy po zaskoleni pouzivat (takze na nas system 1 masina = 1 clovek muzu zapomenout). Jejich pracovni system je vubec hodne zajimavy a pro mne hodne inspirativni. Ale necham si popis az po nejake dobe nebudu mit o cem psat. Zatim jen tolik, za vsichni spolupracuji se vsem bez jakychkoli zabran a pokud treba potrebujete nejaky pristroj, ktery ma jina skupina (treba my ted potrebujeme masinku na oxidaci pomoci UV a H2O2), tak tam zajdete, slusne se zeptate a oni Vam ho proste pujci (a jeste Vam ho prijdou zapojit).Coz taky bude jeden z mych prvnich ukolu. Neprve zprovoznit tulhe zalezitost a pak najit optimalni podminky pro oxidaci. Zaroven budeme pripravovat stanoveni AOC, predevsim tedy zajistovat cisototu nadobi (nejak se tu boji chromsirovky, takze vsechno vypaluji v peci a nebo pouzijeme peroxodisiran). Ale nejdriv musim projit skolenim bezpecnosti prace (pondeli) a pak radiacni bezpecnosti abych mohl delat s C14.
Krome laborky mame i kancelar (neco jako 112). Ale je vetsi a spolecna pro vic skupin. Jsou tu jen stoly a PC, nic zvlastniho. Stul uz mi pridelili, ale PC je potreba dojednat s nekym na fakulte, tak musim pockat do pondelka.

Prvni den na NCSU

Dneska jsem mam takovy sezanmovaci den. Robin me vyzvedla rano v 9,30, takze jsem si stihnul i dovybalit a seznamit s Joshem, ktery bydli vedle mne. Pak mi ukazala mistni potraviny (velke tak jako Hypernova) a sli jsme na campus (univerzitni areal). Ten je fakt velky, 30 000 studentu, spousta budov, parky voda. Budovy jsou od r. 1911 do dneska, ale snazi se udrzet takovy historisujici styl, takze docela hezke. Zase jako ve filmu. Univerzite je na strankach www.ncsu.edu, takze se muzete mrknou kde to jsem. Pak jsme sli na obed s ostatnimi dvema IAESTE trainee (stazisty) tady. Je tu Christopher ze Svycarska a Anicka ze Slovenska. Ta se ma dneska nebo zitra prestehovat do naseho domu, protoze ted bydli u pratel nekde dal a musi dojizdet, coz bez auta moc nejde. Chris me pak pustil na svuj PC, kde tohle pisi, protoze zatim nemam vlastni konto. Dneska mam jeste dve skuzky s mitnimi urednicemi ohledne meho pobytu tu. A zitra uz bude narocnejsi program, setkam se s lidmi z meho oddeleni a mozna i sefem, jestli se stihne vratit z konference. Ale vecer mame jeste s Robin a Chrisem spolecnou veceri u nich. Varit si spolecne vecere je tu takova tradice.

Kde bydlim?

Tak opravud mam dum, zije nas tam par studentu, ani vlastne nevim kolik. Ale pokoj mam vlastni. Dum je takova starsi vilka, asi jako si predstavite z americkych filmu o zivote na predmesti. Dokonce je tam i neco jako klimatizace, takze tam neni ani moc horko. Samozrejme je docela osuntely a zarizeni odpovida studentskemu zivotu, ale docela se mi tam libi, alespon ziju v opravdu "americkem dome" a za slusnou cenu (rozhodne levnejsi nez kolej tady). Az se mi podari udela nejakou fotku a budu mit vlastni PC, tak tady neco vystavim, at mate predstavu. Ovsem nejvetsi vyhoda je, ze univerzita je tak pres ulici, takze nemusim nikam dojizdet.

Letovy den

Na letiste jsem dorazil vcas a kupodivu jsem si nezapomnel pas ani nic jineho duleziteho. Odbaveni probehlo dobre, jen pohovor na bezpecnostnim jsem zezacatku chapal jako zdvorilostni konverzaci, nakonec z toho byl spis vyslech. Pak prislo rozlouceni, coz byla zatim nejsmutnejsi vec na cele stazi. Let probihal dobre, mel jsem stesti a posadili me vedle slecny, ktera ma ve statech snoubence a tak vedela o letech, prestupech a odbaveni vlastne vsechno. V letadle to bylo pohodlne, ale 11 hodin je proste dlouha doba. Pristani v Atlante bylo docela drsne, meli jsme male zpozdeni kvuli pocasi, tak to pilot vzal rovnou bez nejakeho krozeni. Moc dobre mi nebylo, ale moje sousedka na tom byla hur. V Atlante to bylo O.K., odbaveni slo rychle, jen vsude hrozny zmatek. Zavazadka jsme museli nechat nekde na chodbe a doufat, ze je pak nalozi. Nastesti nalozili a tak jsem se v Raleighu setkal se vsim svym majetkem. Jen mi rozbalili tasku kvuli kontrole. Shledal jsem si i s Robin, ktera me odvezla do meho domu. Bylo asi 22h (pro mne teda 5 rano), takze jsem uz nic moc neresil a sel spat.

Před odletem

Dnešek je můj můj poslední den před odletem. Ráno jsem zašel ještě do školy. Uklidil jsem stůl, ať se tady nemusí dívat dva měsíce na ten můj nepořádek. Poslední šance si vyřídit maily, naštěstí nic nepřišlo, takže jsem bez práce. Teď už jen založit blog (splněno), nahrát data na přenosný disk a hurá domů si zabalit. Napsal bych, že doufám, že si nic nezapomenu, ale určitě si něco zapomenu, takže musím doufat, že to nebud nic opravdu důležitého, jako třeba pas. A pak už jen zítra nasednou do letadla a jede se. Pár prvních dnů tady asi neuvidíte nic, protože předpokládám, že se budu muset trochu aklimatizovat a získat nějaké připojení na net, ale pak už zkusím trochu informovat jak to vypadá za velkou louží.