čtvrtek 28. června 2007
Letovy den
Na letiste jsem dorazil vcas a kupodivu jsem si nezapomnel pas ani nic jineho duleziteho. Odbaveni probehlo dobre, jen pohovor na bezpecnostnim jsem zezacatku chapal jako zdvorilostni konverzaci, nakonec z toho byl spis vyslech. Pak prislo rozlouceni, coz byla zatim nejsmutnejsi vec na cele stazi. Let probihal dobre, mel jsem stesti a posadili me vedle slecny, ktera ma ve statech snoubence a tak vedela o letech, prestupech a odbaveni vlastne vsechno. V letadle to bylo pohodlne, ale 11 hodin je proste dlouha doba. Pristani v Atlante bylo docela drsne, meli jsme male zpozdeni kvuli pocasi, tak to pilot vzal rovnou bez nejakeho krozeni. Moc dobre mi nebylo, ale moje sousedka na tom byla hur. V Atlante to bylo O.K., odbaveni slo rychle, jen vsude hrozny zmatek. Zavazadka jsme museli nechat nekde na chodbe a doufat, ze je pak nalozi. Nastesti nalozili a tak jsem se v Raleighu setkal se vsim svym majetkem. Jen mi rozbalili tasku kvuli kontrole. Shledal jsem si i s Robin, ktera me odvezla do meho domu. Bylo asi 22h (pro mne teda 5 rano), takze jsem uz nic moc neresil a sel spat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Ahoj, predem Te zdravim a preju,at se Ti tam libi za tou velkou louzi. Koukam, ze jsem prvni co pridava nejakej ohlas.Dobry napad zalozit si takovy blog.Urcite ho budu cist,uz si muj treti znamy,ktereho budu sledovat mimo Evropu.Jen pockej,ale to Te asi neceka,az podniknes nejaky prelet v USA, tam Te na letisti sliknou do trenek, jako me v Seattlu, pokud stale dodrzuji prisna bezpecnostni opatreni.No nic, have a good time.Miloš 217
Okomentovat