Dnes se vracim k nasemu vyletu do hor. Pro uplnost hned na zacatek my = ja, Silvana, Chris, nikdo z nas s nikym z nas nechodi, zname se jen z univerzity.
Cesta do kempu mela trvat asi pet hodin. Trvala osm. Dve hodiny jsme stravili v Raleighu na dalnicnim okruhu kvuli nehode. Dalsi hodinu nam zabralo cekani na dalsich nehodach. Do kempu jsme dorazili v 22.30. Zavira se v 22.00. Nastesti na nas pockali. Takze jsme se mohli hned ubytovat v chatce. Je to skrovne bydleni, ale ciste a stacilo nam. Pred chatkou ma kazdy misto na parkovani, stolek a gril. My jsme zakoupili instatni gril a tak jsme nemuseli dlouho cekat na klobasky.
Rano prselo jen se lilo. Autem jsme jeli na snidani (300m). Palacinky co kdo sni a nejaky mensi vyber dalsich veci, kafe, caj apod za 5$. Pak jsme se vydali k vodopadum. Respektive nejdriv na parkoviste u vodopadu. Jakmile jsme vystoupili z auta, prestalo prset. Nejprve jsme vyrazili na Hoover Falls (viz. fotky). Cestou jsme potkali skupinku kajakaru na divoke vode. Maji zjevne hodne pevne lodky, protoze z kamenu si nikdo moc nedelal a vzhledem k vysce vody asi 20 cm to ani jinak neslo. Cesta zpatky pak vedla pres parkoviste (obecne vzato, vyznam cehokoli se meri velikosti parkoviste, kde neni parkoviste, tam nema cenu chodit). Pokracovali jsme perfektne upravenym "lesem" (pristupnost autem vsude, zachody, piknikove domecky) k dalsim vodopadum. "Vyhodou" je, ze vsechny vyhledy na vodopady jsou procistene a tak nikde v lese nestini nejake pitome stromy apod. Cesticky jsou perfektne umetene, autem zajedete vsude. U nejvyssiho vodopadu jsme si dali svacinku a pokracovali do mene probadanych casti parku.
Vyrazili jsme smerem k jezeru. Za chvili jsme dosli k cedulce cesta uzavrena - soukromy pozemek. Hnani evropskou mentalitou jsme proste zkusili jit dal. Dosli jsme presne k hranici pozemku. Za 30s se prihnal jeep bezpecnostni sluzby a zahy jsme pochopili, ze dal nejdeme. Uprostred lesa je totiz tovarna jedne z nejvetsich chemicek na svete DuPont. Pan nam ale poradil cestu na "nejlepsi vyhled v oblasti". Jak ten vyhled vypadal si muzete predtsavit podle fotek. Taky nas varoval pred hady. Nastesti jsem zadneho nepotkal, umrit kvuli vyhledu na stromy se mi fakt nechce.
Cesta zpatky uz byla dost podobna blative lesni ceste u nas. Byli jsme totiz pomerne daleko od parkoviste a tak jsme dlouhe hodiny nikoho nepotkali. Jakmile jsme si sedli zpet do auta, zacalo okamzite prset. Vecer jsme si sli zaplavat do bazenu. Nastesti nas vsichni maji za excentricke cizince, takze si ani nemysleli, ze jsme blazni. Pak jsme grilovali veceri a povidali. Silvana cely den basnila o instantni kave, kterou koupila. Ze se jedna jen o nejakou prichut a ne kavu jsme zjistili az kdyz voda nemela bravu ani po pridani 5 sacku. Takze jsme zkoncili u caje.
Rano jsme opet zasli na snidani. Za chvili dorazila nejstarsi zana rodu s nejakymi papiry a ptala se kdo je tu z Cech. Prihlasil jsem se a pak mi ukazala rodne listy svych predku z 19 stol a pozadala o precteni starsiho rukopisu a preklad. S radosti jsem ho udelal a vydelal si tak zpatky svych 5$ za snidani. Penize jsem sice odmital, ale americane povazuji platit za cokoli za samozrejmost.
Po snidani jsme vyrazili do parku Caesars head na perfeknti vyhlidku. Park lezi v South Carolina, takze jsme alespon na chvili prekrocili statni hranici. Vyhled muzete videt opet na fotkach. Pruvodce nam sdelil, ze viditelnost je max. 50 stop.
Dalsi zastavka byla Asheville. Meli jsme stesti a zrovna meli jakysi poulicni festival, takze na ulicich byli i lide a ne jen auta. Zastavili jsme se v kavarne, kde jsem utratil neuveritelne 200Kc za kafe a dort, na ktere su musite pockat u baru a pak Vam stejne prinesou to, co nechcete.
Cesta zpatky byla nastesti prosta nehod. Ale i tak Silvana byla uz hodne unavena a tak jsem si mohl vyzkouset rizeni jeepu (i kdyz jen japonske nahrazky). Jizda po dalnici je extremmne nudna, silnice je perfektne udrzovana a v podstate rovna. Maximalni rychlost je tak mezi 100 a 120 km/h, takze zadny adrenalin. Predjizdet se smi i zprava, takze ani nemusite vyklidit levy pruh. Bezne se jezdi o cca. 5 mph rychleji nez limit, krome gigantickych trucku, pro ktere zjevne pravidla neplati.
Domu jsme dorazili kolem osme, takze jsem ani nemel silu neco napsat na blog a udelal jsme jen fotky.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat